Naši panovníci a královské plemeno Pražských krysaříků

Ing. Jan Findejs (Klub přátel psů Pražských krysaříků)

U panovnického dvora na Pražském hradě žila od dávných dob vedle lidí také zvířata. Víme, že tady chovali koně, lvy, medvědy a jistě i mnohé další druhy zvířat. Ve spojení zvláště s některými českými panovníky se objevuje malý psík – ratlík, později nazývaný pražský krysařík.

Kulturní historie našeho národa zahrnuje i lásku českého lidu ke zvířatům. Historik kynologie a publicista Emil Jech z Roztok u Prahy vypátral a potvrdil v historických pramenech jedno z nejstarších českých plemen psa – malého a velmi inteligentního pražského krysaříka (dříve nazývaného ratlík, což bylo odvozeno z německého názvu die Ratte – krysa; odtud potom zdrobnělý český název – krysařík).

První historická zmínka je z doby Karla Velikého (742-814), který podle německého historika Eginharda (770-840) obdržel od českého knížete malého psíka – krysaříka, jako „poselství smíru, přátelství a vyrovnání všech sporů a nedorozumění“. Psík byl symbolickým darem, jímž si jedna strana od druhé kupovala mír, jak bylo v raném středověku obvyklé.

V kronice polského kronikáře Galla Anonyma se uvádí, že polský král Boleslav II. Smělý (1050-1080), který byl velkým milovníkem psů, si zvláště oblíbil dva ratlíky – krysaříky, pocházející z Čech. Autor kroniky píše: „V žilách našich psů koluje … živá krev česká, krev ryze slovanská, krev darovaná.“ Tato zmínka potvrzuje skutečnost, že oba ratlíky získal polský král darem a velice si toho daru vážil. Lze předpokládat, že šlo patrně o dar českého knížete a krále Vratislava II.

O třech ratlících českého původu se zmiňuje francouzský dějepisec Jules Michelet ve svém díle Histoire de France (Historie Francie), kde píše o živém daru jako symbolu věrnosti a oddanosti, jímž český král a císař Karel IV. uctil krále francouzského Karla V. při návštěvě Francie v lednu roku 1378. Když počátkem září 1380 francouzský král Karel V. umíral, odkázal svému dvanáctiletému synovi Karlu VI. dva z oněch tří darovaných ratlíčků.

Král Václav IV. (1378-1419) údajně v přestrojení chodíval do hostince „U krále Brabantského“ v blízkosti Hradu a s sebou měl vždy svého oblíbeného ratlíčka.

Profesor Weiss ve svém díle Geschichte der Mannigfaltigkeiten von Hunden (Dějepisné rozmanitosti o psech) věnuje zvláštní pozornost císaři Rudolfu II. (1576-1611), který nalézal vždy útěchu a radost uprostřed smečky loveckých psů a čtyř ratlíků. Potomstvo těchto čtyř psíků se rozrostlo na osmnáct – což svědčí o jejich velké oblibě. Z tohoto počtu již bylo možné obdarovávat – ale vždy jen jako projev nejhlubší úcty a přátelství.

Pražský krysařík se stal rovněž oblíbeným společníkem hradních dam, které s ním trávily volné chvíle na procházkách. Malý ratlíček byl také častým hostem při královských či šlechtických hostinách. Bohužel, v té době bylo dosti častým jevem travičství, a malý psík mnohdy sloužil svému pánu jako ochutnavač předložených pokrmů, což pro něho často bylo osudným.

Ratlík – krysařík byl vlastně jakýmsi souputníkem české samostatnosti a státnosti. Byl ozdobou jak Pražského hradu, tak sídel jiných českých velmožů od nejstarších dob našeho státního života. Jako dar českých panovníků se dostával na dvory ostatních evropských vladařů a odtud pak dále mezi občanské vrstvy. Tragická porážka českých stavovských vojsk na Bílé hoře v roce 1620 znamenala úpadek české společnosti po všech stránkách. Také rozvoj našeho pražského krysaříka ustrnul. Pražský hrad postupně ztrácel na významu a i malý psík ustoupil z výsluní zájmu panovníků. Na pražského krysaříka, který byl plemenem výhradně českým, se zapomínalo, zanikly o něm jakékoliv záznamy. Avšak setrvával v českých rodinách.

V devatenáctém století se o pražském krysaříkovi začaly postupně objevovat zmínky v různých časopisech. K jeho standardnímu uznání jakožto českého národního plemene došlo v roce 1980, kdy se dočkal organizování postupné regenerace a tím zaslouženého rozvoje. V současné době není v Čechách výstavy, na níž by nebyl zastoupen. A všichni jeho majitelé a chovatelé – členové Klubu přátel psů – pražských krysaříků – mají velké přání: aby se pražský krysařík opět vrátil na Pražský hrad.

Přednáška se uskutečnila dne 25. října 2001 v sídle Spolku v Clam-Gallasově paláci