Založení Spolku Praha - Cáchy / Aachen

Prvním podnětem k založení spolku se stala velmi úspěšná návštěva porýnsko-vestfálského města Cáchy českou skupinou v červenci roku 1999 a její srdečné přijetí při tamních oslavách 650. výročí korunovace českého krále Karla IV. na krále Svaté říše římské. Karel IV. byl korunován dne 25. 7. 1349 v cášském dómu, který byl středověkým korunovačním místem římských králů. Cáchy si podržely toto privilegium až do roku 1531, od kdy tuto úlohu převzalo město Frankfurt nad Mohanem.

Hlavním impulsem pro založení spolku však bylo vědomí již od středověku trvajících historických vazeb Cách a Prahy. Pravděpodobně v roce 992 po Kristu se v Cáchách, v době, kdy se zde konala synoda německých a francouzských biskupů, setkal římský císař Otto III. (982–1002) s druhým pražským biskupem Vojtěchem Slavníkovcem. Biskup Vojtěch svojí osobností, názory na církev a patrně i svojí vzdělaností a rozhledem císaře zaujal natolik, že ten se stal jeho přítelem a obdivovatelem. Po Vojtěchově mučednické smrti v roce 997 dal císař k jeho poctě postavit v Cáchách jeden z prvních kostelů zasvěcených tomuto světci.

Rozvoj vztahů mezi oběma městy opět výrazně pokračoval za vlády Karla IV. (1316–1378), českého a římského krále, následně pak císaře Svaté říše římské, který navazoval na svého velkého předchůdce a jmenovce Karla I. Velikého, za jehož pokračovatele se pokládal. Karel Veliký, který si město Cáchy oblíbil, zde založil císařskou falc a v roce 814 po Kristu zde také zemřel. Na místě falce dnes stojí původně gotická radnice z roku 1350, na jejímž průčelí do náměstí je umístěno také 17 soch českých panovníků, z nichž Karel IV., Václav IV., Zikmund I. a Ferdinand I. byli korunováni římskými králi v cášském dómu.

Také v Praze lze zachytit ohlasy Cách v různých historických etapách. Nejsilněji se to projevilo na nejjižnějším a současně nejvyšším místě Nového Města pražského, kde císař Karel IV. založil 18. 9. 1350 klášter lateránských kanovníků sv. Augustina s kostelem sv. Karla Velikého (později bylo patrocinium rozšířeno o P. Marii). Aby ještě více zvýraznil význam svého patrona sv. Karla Velikého, dal Karel IV. postavit klášterní kostel na svoji dobu velmi neobvykle – jako oktogonální centrálu, připomínající pohřební kapli sv. Karla Velikého v cášském dómu. V celé historii lze vysledovat nejrůznější vzájemné vlivy a vztahy, vyplývající ze společné příslušnosti českého i německého národa k Svaté říši římské.

V současnosti nelze opomenout význam města Cách, které se každoročně na jaře stává dějištěm udílení Mezinárodní ceny Karla Velikého některé z osobností, která se mimořádně zasloužila o prosazování humanity a spolupráce mezi národy a lidských práv ve světě. Jejím držitelem se v roce 1991 stal i tehdejší československý prezident, pan Václav Havel.

Spolek Praha–Cáchy/Aachen byl ustaven v Praze na ustavující první Valné hromadě dne 26. 1. 2000 v jeho sídle, Clam-Gallasově paláci. Cílem spolku je podporovat kulturní spolupráci a vztahy mezi městy Prahou a Cáchami, navazovat na pozitivní stránky historických vztahů české i německé kultury a umožnit bližší a pestřejší vzájemné poznávání. Chceme také spoluvytvářet podmínky pro kontakty s dalšími regiony a podporovat tak nejen vzájemnou spolupráci, ale spolupodílet se také na rozšiřování společného kulturního dědictví.

V Praze dne 26. 1. 2000
Představenstvo
Spolku Praha–Cáchy/Aachen