Roční zpráva zhodnocení projektu za rok 2019

Roční zpráva Spolku Praha-Cáchy/Aachen za rok 2019

 

Výbor Spolku:

Předsedkyně: PhDr. Silvia Jenček Pavlicová

Místopředseda: Ing. arch. Miloš Tins

Pokladník: Ing. Stanislava Vařeková

Kulturní referent: Ing. Jaroslava Otipková

Tisková tajemnice: Zina Širůčková

 Dozorčí rada:

Předseda: Ing. Václav Šilhavý

Členové: Ing. Jarmila Neumannová, Ing. Jiří Mašek

Spolek má 60 členů.

 

Projekt: Nezapomenutelné osobnosti a události české historie a kultury VIII.

 

Spolkový projekt v roce 2019 navázal na již tradiční a úspěšnou činnost Spolku z předchozích let. Vzpomínkové večery, věnované významným osobnostem našeho kulturního i společenského života, jsou obohacujícím a smysluplným trávením volného času, což patří ke kultuře každého národa. V dnešní, spíše komerčně zaměřené době, je nutné dbát na kořeny, tradice a historii naší země. To  naše koncepce populárně-vědeckých přednášek doplněných dobovou hudbou bohatě splňuje a přispívá tím k celoživotnímu vzdělávání nás všech.

Počet členů Spolku v roce 2019 byl 60 osob.

Projekt proběhl v plném rozsahu, přesně podle plánu a splnil svůj cíl – důstojným způsobem připomenout památná výročí roku 2019.

První tři pořady projektu jsme realizovali v pronajatých prostorách Spolku Hlahol (Masarykovo nábřeží 16, Praha 1), dalších šest proběhlo v zapůjčených sálech Nostického paláce (Maltézské náměstí 1, Praha 1).

Návštěvnost jednotlivých pořadů se odvíjela podle tématu večera – na přednášku o Bohuslavovi Martinů a vánoční koncert přišlo cca 100 hostů, ostatní vzpomínkové večery navštívilo cca 60 zájemců o dané téma.

 1/ 19.3.2019 jsme projekt zahájili přednáškou o světově proslulém hudebním skladateli moderny 20. století Bohuslavovi Martinů. Pod názvem „Osudy exulanta doma a v zahraničí - Bohuslav Martinů (1890-1959)“ nás houslový virtuos a profesor Akademie múzických umění v Praze Ivan Štraus seznámil s životními osudy a tvorbou tohoto hudebního velikána. Vzhledem k faktu, že Ivan Štraus byl jedním ze zakladatelů Nadace Bohuslava Martinů v ČR a dlouhá léta stál v jejím čele, nebyla jeho hluboká znalost skladatelova díla překvapením, a proto přednáška vyvolala veliký zájem diváků. Dalším bonusem večera bylo vystoupení japonských hudebnic - klavíristky Jukiko Sawa, pražské studentky prof. Páleníčka a současné ředitelky International Martinů Circle v Japonsku, a violoncellistky Nozomi Sekine, praneteře zakladatele Společnosti Bohuslava Martinů v Japonsku Dr. Hidea Sekine. Už při zaznění prvních tónu hudebnice dokázaly, že hudba Bohuslava Martinů je jejich srdeční záležitostí.

 2/ V roce 2019 si milovníci literatury připomněli 270. výročí narození Johanna Wolfganga Goetha a Spolek nemohl ve svém projektu zapomenout na tohoto významného německého spisovatele a básníka s blízkým vztahem k českým zemím. Dne 10.4.2019 přijal naše pozvání k přednášce jeden z našich nejlepších odborníků na dané téma, Prof. PhDr. Milan Tvrdík, CSc., významný germanista a autor mnohých odborných publikací, statí a článků. Za jednoduchým názvem přednášky - „Johann Wolfgang Goethe“ - se skrýval bohatý obsah. Pan profesor nás seznámil se složitou životní poutí básníka a provedl všestranný a podrobný rozbor jeho literárního díla a básníkova vlivu na českou literaturu. I tento večer byl doplněný mimořádným hudebním vystoupením, které plně korespondovalo s daným tématem. V podání Ireny Troupové – zpěv a Petry Matějové – klavír jsme si vyslechli skladby Franze Schuberta a Václava Jana Tomáška, který zhudebnil devět sešitů Goethových básní pro zpěv s doprovodem klavíru. Některé z nich zazněly v průběhu tohoto večera.

 3/ Posledním pořadem, konaným v sídle spolku Hlahol 14.5.2019, byl večer věnovaný 600. výročí pražské defenestrace roku 1419 . Toto výročí bylo v roce 2019 připomínáno i Českou televizí, takže před přednášejícím Doc. PhDr. Václavem Ledvinkou stál nelehký úkol - zhodnotit před posluchači historickou událost, která byla už dostatečně medializovaná. Zvládl ho však výborně. Pod názvem „Pražská defenestrace 30.7.1419. Zamyšlení nad 600. výročím jednoho pražského primátu“ zasadil   defenestraci do širšího historického kontextu, přičemž vylíčil její příčiny, samotný průběh i  dlouhodobé následky. Svou přednášku doplnil pečlivě připravenou prezentací, založenou na dosud nepublikovaných ukázkách  historických pramenů, souvisejících s touto událostí. Doc. Ledvinka potvrdil svou pověst špičkového archiváře a velkého znalce pražských dějin, což publikum velice ocenilo, o čemž svědčila i bohatá diskuze, kterou musela z časových důvodů ukončit až moderátorka večera. Hudební vystoupení Michaely Ericssonové – housle a Jitky Balkové – viola umocnilo atmosféru příjemně stráveného populárně-naučného večera.

 4/ Počínajíc dnem 3.9.2019 se Spolek se svými aktivitami přesunul do Nostického paláce, sídla Ministerstva kultury. Zde zazněla jako první přednáška Prof. Dr. Manfreda Weinbergera „Franz Kafka v mezikulturním kontextu“. I když je Franz Kafka neodmyslitelně spjat s Prahou, najít přednášejícího na téma „Kafka“ byl nelehký úkol – hodnotit světoznámého spisovatele a jeho dílo si troufne málokdo. Prof. Weinberger, vedoucí Centra Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách na FF UK Praha, to dokázal, a navíc nám na základě vlastních bádání představil jiného Kafku, než ho známe z běžných, spíše komerčně zaměřených podání - Kafku s velkým smyslem pro humor, užívajícího si života, a k tomu nesmírně talentovaného, pracovitého literáta, pevně zakotveného v pražském multikulturním prostředí. Netradiční výklad Kafkova díla doplněný bohatou projekcí podnítil  zajímavou a obohacující diskusi. Hudební vystoupení Hany Nohýnkové – housle a Jana Sedláčka –  violoncello s židovskými písněmi bylo pomyslnou „třešinkou na dortu“ tohoto večera.

Přednáška zazněla v němčině, tlumočila kulturní referentka Spolku Ing. Gabriela Kalinová, CSc.

 5/ V dalším spolkovém pořadu dne 16.9.2019 jsme se přesunuli do oblasti výtvarného umění – sochařství. Na doporučení Muzea Kampa u nás v roli přednášející vystoupila historička umění Doc. PhDr. Alena Pomajzlová, PhD. z Filosofické fakulty MU Brno. V jejím podání jsme si vyslechli přednášku na téma „Otto Gutfreund – jak vnímat sochu“. Jak vypovídá sám název přednášky, postavila Doc. Pomajzlová svůj výklad na profesionálně vytvořené projekci, ve které názorně předvedla proces uměleckého zrání kubistického sochaře Otty Gutfreunda od jeho rané tvorby až k  vrcholným plastikám. Zároveň vysvětlila posluchačům, jak mají pohlížet na kubistickou sochu a jak správně pochopit to, co tvorba Otty Gutfreunda skýtá divákům. V tom vidíme největší přínos přednášky Doc. Pomajzlové.

Ke zdárnému průběhu večera přispěla svým hudebním vystoupení i flétnistka Dana Hegerová s vhodně vybraným repertoárem hudby začátku 20. století.

Podle zájmu o téma (vyjádřeného počtem návštěvníků) je evidentní, že sochařská moderna zůstává pro naše publikum dosud velkou neznámou. Proto za další pozitivum večera považujeme nenásilné probouzení zájmu o tento druh výtvarného umění. 

 6/ Který milovník architektury by neznal jméno Kiliána Ignáce Dientzenhofera? Právě proto byl zájem o přednášku Doc. PhDr. Kotalíka, CSc., veliký. Počáteční nesnáze – zrušení přednášky z důvodu nemoci přednášejícího a její přesun z letního termínu na  1.10.2019 – nám pan docent bohatě vynahradil. Na začátku své přednášky „Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751) - nejvlivnější architekt barokní Prahy“ zdůraznil ten fakt, že se Kilián Ignác narodil již v Praze, a proto je navzdory německému původu své rodiny právem počítán mezi české architekty a stavitele. Dokumentoval to celou rodinnou historii a tradici. Otec Kiliána Ignáce, Kryštof, také významný stavitel a architekt, měl ještě čtyři bratry, kteří se všichni zabývali stavitelstvím. Všichni po určitou dobu působili v Praze, ale ostatní bratři (kromě Kryštofa) se později vrátili do německých zemí. Rodina Dientzenhoferů tak nebyla velkým přínosem pouze pro českou a zejména pražskou barokní architekturu, ale i pro architekturu v Horní Falci a ve Frankách. Přednášející zakončil svůj výklad konstatováním, že Kilián Ignác Dientzenhofer svým dílem rozhodujícím způsobem ovlivnil dnešní podobu Prahy.

Kvůli změně termínu jsme večer už nedoplňovali hudbou. Udělali jsme dobře, protože nesmírně zajímavá přednáška včetně bohaté diskuse trvala plné dvě a půl hodiny. Nakonec musela být ukončena z provozních důvodů.

 7/ Ze světa architektury jsme se 15.10.2019 díky RNDr. Květě Stejskalové, CSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a jejímu připomenutí 60. výročí prvního udělení Nobelovy ceny Čechovi – Jaroslavovi Heyrovskému – za vynález a využití polarografu přesunuli do světa vědy. Paní doktorka je autorkou populárně-vědecké výstavy „Příběh kapky“ a podobně pojmenovala svůj příspěvek: „Jaroslav Heyrovský: cesta k Nobelově ceně přes padající kapky rtuti.“ Přednáška byla opět založena na profesionálně připravené prezentaci, díky které bylo i laickému publiku umožněno nahlédnout do tajů fyzikální chemie i principů Heyrovským objevené polarografie. Stranou nezůstaly ani pohnuté životní osudy laureáta Nobelovy ceny i trnitá a zdlouhavá cesta k dosažení ocenění. Příjemným osvěžením večera bylo hudební vystoupení violoncellistky Alžběty Vlčkové, během kterého zazněly i skladby Jaroslava Ježka.

 8/ V roce 2019 jsme si připomněli významné životní jubileum české cestovatelské legendy – sté  výročí narození Miroslava Zikmunda, které jsme rovněž nemohli opominout. Spolek Praha-Cáchy/Aachen uspořádal ve spolupráci s British Council 5.11.2019 vzpomínkový večer „Století Miroslava Zikmunda“, na kterém promluvil režisér Petr Horký, blízký přítel oslavence a autor úspěšného filmu a knihy o tandemu Zikmund - Hanzelka. V Malém sálu Městské knihovny se sešlo 80 zájemců o životní osudy obou cestovatelů. Pan Horký je nezklamal, opět nám nepostačil vymezený čas. Nikdo si ani nevšiml, že se z hodinové přednášky stala dvojhodinová. Večer byl obohacen promítáním autentických fotografií z dalekých cest, ukázkami z filmů i vtipnými komentáři přednášejícího. Pan Horký všem návštěvníkům také připomenul dosud žijícího Miroslava Zikmunda, který se ve svých 100 let stále ještě těší dobrému zdraví, neopouští však již svůj domov ve Zlíně.

 9/ Vánoce jsou bezesporu nejkrásnějšími svátky roku. Ani v našem Spolku tomu není jinak. Na vánočním koncertě míváme vždy rekordní účast, protože, jak podotkla jedna z návštěvnic – náš spolkový vánoční koncert je v Praze jednou z mála akcí, kde se na závěr vždy společně zpívají české koledy.

Koncert se konal dne 10.12.2019 v Nostickém paláci. Na koncertě účinkovali: Helena Hozová-soprán, Alžběta Vlčková-violoncello a Patrick Vacík-kytara. Tentokrát hudebníci zvolili formu komentované hudby – každou skladbu si sami uvedli i s příběhem/historii jejího vzniku, což bylo rozhodně originální a publikum to přijalo s nadšením.

 

Závěrem můžeme konstatovat, že Spolek Praha-Cáchy/Aachen má za sebou další úspěšný rok své činnosti.

 

V Praze dne 26.5. 2020

Zpracovala:  PhDr. Silvia Jenček Pavlicová, předsedkyně Spolku Praha-Cáchy/Aachen

www.spolek-praha-cachy.cz